RECENZE: Monster Hunter Wilds aneb Jak se z „jenom zkusím, jak to běží“ stal rozvod s realitou
Autor: CybeRetr0 (ten, co už týden pořádně nespal) Testovací sestava: NASA počítač z Podbořan (i5-14600KF + RX 9070 XT) Verdikt: Digitální heroin v 4K
Znáte ten pocit, když si koupíte novou hru, řeknete si, že ji jen na hodinu zapnete, abyste „otestovali textury“, a najednou vám manželka klepe na rameno, že byste měli jít do práce, protože je úterý ráno? Tak přesně tohle je Monster Hunter Wilds. Původně jsem chtěl jen prohnat svou novou grafickou kartu a pokochat se na ultraširokém monitoru. Skončilo to tak, že jsem se mentálně přestěhoval do Zakázaných zemí a moje fyzické tělo v Podbořanech funguje jen na setrvačnost a kofein.
Tohle není hra, je to životní styl, který si vás omotá kolem prstu, sežvýká vás a vy mu za to ještě poděkujete.
Vizuální orgie: Když se vaše RX 9070 XT začne potit štěstím
Pojďme si to říct na rovinu, jako manažer kvality mám oko na detaily, a Capcom tady odvedl práci, za kterou bych jim okamžitě schválil bonusy. Když jsem hru poprvé pustil na svém 34" AOC monitoru, spadla mi čelist. Ten svět není jen kulisa, je to dýchající, živoucí a nebezpečný organismus.
RE Engine tady jede bomby. Vidět dynamickou změnu počasí, kdy se slunné údolí během vteřiny změní v peklo bičované písečnou bouří a blesky, je zážitek, který se neomrzí ani po padesáté. Textury monster jsou tak detailní, že vidíte škrábance na šupinách a cítíte sliz, když se k vám přiblíží. Moje grafika si sice mákla, ale ten výsledek na obrazovce za to stojí. Tohle je přesně ten důvod, proč utrácíme nesmyslné peníze za hardware, abychom viděli každé stéblo trávy, zatímco nás něco sežere.
Hratelnost: Tanec s drakem (a Xbox ovladačem)
Jako milovník strategií a taktických her musím ocenit jednu věc, tohle není tupá rubačka. Monster Hunter je jako šachy, jenomže ty figurky váží pět tun a plivou oheň. Každý úder má svou váhu, každá animace svůj čas. S Xbox ovladačem v ruce cítíte tu setrvačnost. Když se rozmáchnete obřím mečem, cítíte, že to železo něco váží.
Nový systém Focus Mode je absolutní lahůdka. Umožňuje vám zacílit rány s chirurgickou přesností do bolavých míst nestvůr. Je to uspokojivé, je to taktické a dává vám to pocit, že ten boj řídíte vy, a ne náhoda. A když se vám podaří perfektní blok nebo úhyb na poslední chvíli? Ten dopamin by se dal stáčet do lahví a prodávat.
Seikret: Zvíře, které by měl mít každý
Zapomeňte na koně, zapomeňte na motorky. Ve Wilds máte Seikreta. To je takový opeřený dinosaurus, co funguje jako vaše mobilní základna. Můžete na něm brousit zbraň, míchat lektvary, nebo dokonce střílet z praku, a to všechno za plného běhu. Je to geniální "quality of life" vylepšení, které eliminuje ty nudné prostoje. Navíc má autopilota, takže se můžete kochat mapou a hledat suroviny, zatímco vás váš věrný opeřenec nese vstříc jisté smrti.
Syndrom „Ještě jeden lov a jdu spát“
Tady přichází to největší nebezpečí. Hratelnostní smyčka je dokonalá past.
-
Ulovíš monstrum.
-
Zjistíš, že z jeho kůže můžeš mít lepší boty.
-
Vyrobíš boty.
-
Zjistíš, že s těmi botami můžeš ulovit ještě hnusnější monstrum.
-
Opakovat do nekonečna.
Jako člověk, co hledá nejlepší poměr cena/výkon, musím říct, že tady dostanete za své peníze stovky, možná tisíce hodin zábavy. Ten pocit progrese je návykový. Začínáte jako nýmand v hadrech a končíte jako polobůh v zářící zbroji, který snídá draky.
Sólo, nebo s partou? Obojí je boží!
Mám rád své soukromí a sólo výzvy (Total War mě vycvičil), a Wilds na to myslí. Systém NPC společníků je skvělý. Už nejste sami, máte parťáky, kteří vás vyléčí, když to schytáte, a odlákají pozornost, když potřebujete nabrousit. Ale když se připojíte k ostatním hráčům online? To je ten pravý chaos, který milujeme. Vidět čtyři lovce, jak koordinovaně (nebo naprosto zmateně) útočí na bestii velikosti paneláku, je prostě epické.
Závěr: Rozlučte se s rodinou
Monster Hunter Wilds není jen hra na sezónu. Je to titul, který mi na tom mém rychlém Samsung SSD zůstane nainstalovaný roky. Je to platforma pro zážitky, pro nervy, pro radost. Z nevinného testu se stala posedlost, která mě naprosto pohltila.
Pokud máte rádi výzvu, pokud máte rádi pocit, že jste si vítězství museli zasloužit, a pokud chcete vidět, co váš hardware doopravdy dokáže, tohle je povinnost. Já se vracím zpátky do hry, protože mi chybí ještě dva tesáky na novou helmu.
Hodnocení: 11/10 Doporučení: Nakupte zásoby jídla, zamkněte dveře a vypněte telefon. Lov začíná!